To je pojem, který má více významů. Zaúčtování úvěru může být totiž jak z čistě bankovního pohledu, tak i s pohledu účetního. Obě tyto možnosti jsou jistě velmi důležité. Obzvlášť pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby. Zkrátka pro každého, jehož povinností je vést podrobný účetní deník. Tam totiž každý pohyb týkající se bankovního úvěru musí být zaznamenán.

Pohled bankovní

Z hlediska bankovního je pojem zaúčtování úvěru jasnou záležitostí. Jde o to, kdy se objeví částka splátky úvěru na bankovním výpisu či v zaúčtovaných operacích v internetovém bankovnictví. To je definitivní potvrzení toho, že splátka odešla v pořádku a včas a klientovi nehrozí úroky z prodlení či jiné nepříjemnosti. Na základě tohoto zaúčtování potom mohou banky zasílat definitivní potvrzení v podobě papírového výpisu. Nicméně před touto variantou dávají dnes klienti přednost výpisu elektronickému.

Pohled účetní

Podnikající fyzická či právnická osoba, která má povinnost vést účetnictví, musí účtovat i o úvěru, který jí byl případně poskytnut. A to ať se jedná o krátkodobý nebo dlouhodobý bankovní úvěr. Legislativa přesně vymezuje pravidla, za kterých se zaúčtování úvěru provede. Tato pravidla každá účetní zná, popřípadě si je ověří v zákonu. Dobrým pomocníkem je i účetní osnova, kde jsou uvedeny syntetické i analytické účty.

Ve chvíli, kdy je úvěr „přiklepnut“ a zaúčtován z pohledu bankovního, přichází na řadu účtárna. Ta nejdříve provede zaúčtování celé částky úvěru na účet 461 nebo 231 (podle toho, zda jde o dlouhodobý nebo krátkodobý úvěr). Později se účtuje o splátkách úvěru a důležité jsou i úroky z úvěru. Při tomto účtování se používají účty 221 (banka), 231/241(úvěr), 261 (peníze na cestě) a 562 (úroky z úvěru).

Zaúčtování úvěru je tedy jasně dané, ať je to bankovní či účetní pojem.  V obou případech je na příslušných pracovnících, aby vše udělali správně a dle platné legislativy.